Recenze: Cyberblood (informace o hře)

Pravá apokalypsa v mobilu

Svět je v troskách. Již neexistuje v takové podobě, jak ho známe. Celou planetu zachvátil chaos, epidemie a všude se pohybují pochybná individua. Přežívají jen ti nejsilnější. Boj o nadvládu nad světem skončil, začíná boj o holý život...

Dosti postapokalyptická vize, že? Rozhodně souhlasíme a jsme rádi, že tento nepřímý příbuzný legendárního Falloutu ve skutečnosti nezachvátil svět, ale pouze naše mobilní telefony. Cyberblood ovšem není, na rozdíl od „Radioaktivního spadu“, mixem akce a RPG, nýbrž jde o čistou akci, ačkoliv ji okořeňuje mnoha zajímavými prvky. Koneckonců hodnocení 90 % dává jasně najevo, že „něco na té pařbě musí být“.

Zek. Tak se jmenuje vaše herní alter ego. Není to ani člověk, ani kyborg. Zek je něco mezi, takový terminátor. S mechanickým Arnoldem Schwarzebagrem mají i jedno společné – zarputilost při dosahování cíle, ať už jde o cokoliv. V našem případě je jeho, resp. naším úkolem udělat z takřka zdevastovaného města Nekropolis místo k žití. Jednak likvidací všech nebezpečných entit, jednak nalezením léku pro nemocné obyvatelstvo.

V Cyberblood je hlavní hrdina snímán ze vzdáleného izometrického pohledu. Z toho důvodu sice nezjistíte barvu Zekových trenek čouhajících z jeho kalhot, ale máte dostatečný přehled o všem, co se děje na bojišti. To je rozhodně důležité, jelikož nepřátel se na vás bude valit mraky. Tedy v případě, že se rozhodnete plnit mise. Asi nejvíce času totiž strávíte na jakési základně, kde se kromě nepodstatných NPC a místního bosse, od něhož získáváte úkoly, vyskytují i obchodníci, jejich účel je zřejmý. Jako platidlo zde slouží modré krystaly, které získáváte z padlých oponentů či prozkoumáváním zapadlých koutů. Za místní peníze se toho dá nakoupit opravdu hodně – zdraví, silnější zbraně nebo více energie. Ta slouží k používání taktéž zakoupitelných upgradů vašeho těla. Namátkou můžeme jmenovat sebeuzdravování, neviditelnost, štít nebo silové výboje.

Využívání těchto schopností se hned zpočátku stane bezpodmínečnou nutností. Obtížnost totiž není zrovna nejnižší a napadení skupinkou nepřátel, ať už jde o předimenzované kraby, vojáky, tříruké mutanty či mechy, znamená takřka vždy jistou smrt a rozdíl je jen v rychlosti vašeho skonání. Jediným východiskem se tedy stává útěk, aplikace vlastnosti nějakého implantátu s celoplošným účinkem nebo rozstřelení výbušného barelu. Konec většiny misí, jejichž počet však není zrovna nejvyšší, a hru proto dokončíte za pár hodin, se nese v duchu bitky s bossem. Nepříjemné ovšem je, že Zek pálí automaticky, hned jak se mu někdo dostane do hledáčku, ale ne vždy se celý proces povede na 100 % a vy kvůli tomu musíte zbytečně celou misi hrát znova.

Na téma grafického zpracování bychom měli několik výhrad, zejména prostředí se moc nemění, ale potěší detaily jako louže krve po zmasakrovaném protivníkovi. Originální a pochmurná hudba skvěle dotváří celkovou náladu. Snad jen to videozpracování mohlo být o něco lepší a za více inovací a osvěžení bychom také byli rádi. Autorům se ale povedlo stvořit díky potřebě neustále odhalovat, zjišťovat a získávat nové věci vysoce návykovou hratelnost, takže vás jednoduše bude Cyberblood pořád něčím překvapovat a hlavně – nebudete se nudit.

PLUS: atmosféra, nutnost taktizovat, pohlcující hratelnost

MINUS: zpracování střelby, slabší grafika

Autor: Miloš Bohoněk

Hodnocení

Grafika
Nápad
Hratelnost

Hodnocení redakce	90 %
Hodnocení čtenářů	85 %

Hodnotit můžete až po přihlášení

Abyste mohli přispívat do diskuse, musíte se přihlásit. Pokud nejste ješte zaregistrováni, tak se zaregistrovat.